5.kapitola

4. prosince 2006 v 20:12 | Numm
Snape se spokojeně usadil v křesle a téměř pyšně se podíval na dva kotlíky s přísadami vedle.Vymyslel si na ně pěknej špek.Dva dosti obtížné lektvary.Lektvar Třpytící se zlato a lektvar měsíční luna.Třpytící se zlato byla nápoj, který po vypití člověku zahalil mysl a zbavil ho na určitou dobu pochmurných myšlenek a druhý pomáhal vlkodlakům přečkat úplněk.Oba byly velmi těžké a ještě s určitostí nevěděl, který dá komu…
Odbíjelo osm hodin a zrovinka na čas se ozvalo zaklepání.Po vyzvání Snapea se váhavě otevřely dveře a do nich vstoupila Hallie se svou havraní záplavou do pasu, od níž Snape nemohl odtrhnout oči.Za chvíli vedle ní stál Harry a oba unisono pozdravili.
"Posaďte se.Každy k jednomu stolku ať se zbytečně nezdržujeme.Slečno Morgassonová vy budete dělat lektvar třpytící se zlato a vy …ehm…pane Pottere lektvar měsíční luny.Zadání oba máte na stolcích a nezdržujte se."vybídl je svým tichým a znervozňujícím hlasem.Harry se podíval na list vedle kotlíku a potom na Hallie, jíž ukázal své zadání.Hallie na něj mrkla na znamení vše O.K.dělej to jako v hodině.Takže začal dávat všeho polovic a třetinu.
Snape se posadil za stůl a pečlivě oba sledoval.Oba si hleděli svého a dělali pečlivě svůj lektvar.
_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _
Po hodině mu oba odevzdávali zkumavky se vzorky.Věděl, že mu Hallie nepomáhala, protože mu nijak neradila ani posunky a vnitrokomunikace také nebyla možná.Podíval se na vzorky, které měli odpovídající barvy .Takže vyndal dvě žáby,jimž oběma dal na jazyk trochu lektvaru a hledal jejich příznaky.Jedna žába najednou začala poskakovat s takovou lehkostí a bláznivostí, že se Hallie musela začít smát.Druhá žaba se přeměnila do maličké podoby vlka a schoulila se do klubíčka.Obě se za chvíli proměnili nazpět.Snape po nich chňapl, vrátil je tam kam patřili a oba propustil.
Oba už byli ze dveří když ….
… "Pane Pottere !Nezapomeňte, že vy zítra máte ještě jeden trest.Čili ta samá doba a stejné místo, ano?"Harry se nasupeně podíval do Snapeova ironického šklebu, ušklíbl se na něj taky a pokorně se poklonil.
Sotva za nimi práskly dveře.Opřel se Snape s dostatečným zadostiučiněním o svou pohodlnou židli a zavřel oči.
Najednou se před ním objevila ta hustá havranní hříva a černé, hluboké a stále se usmívající oči Hallie Morgassonové.
Stála k němu zády v listnaté aleji a on se k ní nedočkavě natáhl a položil ji svou ruku na rameno.Dívka se pomalu otočila a mile se na něj usmála.Najednou pocítil touhu vzít ji za bradu a políbit na ty její hebké rtíky.Blížil se k těm jejím a zhypnotizovaně na ně koukal.
"Pane profesore?"To byl ten sametový hlas oné dívky, oníž před chvíli Snape snil. "Nemohl byste Harrymu ten trest odpustit?Dneska přece nedělal nic tak zlého, abyste ho musel trápit i další večer nemyslíte?Navíc se opravdu snažil abyste si na něj nevzpomněl a neměl příčinu mu ho dát.Prosím.Odpusťte mu to."A upřela na něj ty její jiskřivé zorničky, které tak prosily.Kdyby Hallie věděla, že tenhle pohled je to poslední čemu by dokázal Severus odolat, určitě by ho zkoušela častěji.A znova se u něj objevila ta touha ji políbit.Severus se zamračil nad tím, očem přemýšlel a rozhodl se zachovat ledovou skořápku.Vztekle vstal a zaryl se do jejího pohledu svým.To však neměl dělat, protože se dotýkal svým nosem toho jejího a toho nebezpečně uspokojilo.
"Myslím, že to není dobrý nápad, slečno…ehm… Morgassonová?"A zahleděl se na její rty tak dychtivě až se toho sám lekl.Hallie si toho nevšimla a naštvaně mu vpálila do ksichtu
"To z něj máte takový komplexy, že ho nemůžete jednou nechat na pokoji?Zřejmě ano, když se chováte tak nechutně.Asi jste opravdu takový s-s-ssrabus jak se povídá."Příliš pozdě si uvědomila, co řekla.Přistiženě si přikryla ústa a utekla z kabinetu.Severus se nasupeně podíval do zrcadla za dveřmi.A úplně viděl jak poníženě zrudl.
Tak tohle si o mně myslí?Tak to ne, teď budu spravedlivý aby, ona nic nemohla říct.
_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _
Harry stál za rohem když slyšel Halliin křik.Vydal se zpátky k Snapeovu kabinetu, když mu Hallie v zápalu vzteku skončila v náruči.Pod nárazem jejího těla zavrávoral a spadl.Polekaně se podíval Hallie do očí.
"Ne tak rychle děvče nebo to příště nepřežiju."Smál se Harry. "Tak co podařilo se?"zeptal se už s obavami, protože strávit další večer se Snapeem bylo to posledníco zrovna teď chtěl.Hallie nešťastně pokrčila rameny,
"Harry já nevím.Já jsem to nevydržela a řekla jsem, že je srabus.A-a pakjsem utekla, protože jsem se lekla, co by se mohlo dít dál."
"Tak ty jsi za mě takhle bojovala, Hallie ?"zeptal se ji Harry tiše a pobaveně zastřeným hlasem.Hallie k němu (snad s nadějí?) vzhlédla a pomalu, váhavě přikývla. "To chce odměnu nemyslíš?"pokračoval Harry.Hallie opětovně přikývla a uhnula pohledem.Příliš vnímala Harryho zrychlený dech a svůj také. Panebože udělá to ? Ptala se sama sebe.Harry ji s úsměvem chytil za bradu a přinutil ji se na něj podívat.Na chvíli se bavil jejím nejistým pohledem , ale potom už to nevydržel a přitiskl jemně svá ústa k jejím.Ani jeden z nich si neuvědomoval, že Hallie stále leží na Harrym uprostřed sklepní chodby a kdekdo je může vidět.
_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _
O dvě hodiny později se vyčerpaní Harry s Hallie konečně dopravili na kolej po úspěšné honičce s Filchem.Oba se se smíchem rozloučili a šli spát.Ani si neuvědomili, že se líbají před téměř polovinou spoluobyvatelů věže a spokojeně zalehli na kutě.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 angeldust angeldust | E-mail | Web | 6. prosince 2006 v 13:16 | Reagovat

Pekny!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!dalsiiiiiiiiiiiiiiiii!!!!!!!!!!!!!!!!pleaseeeeeeeeeeee!!!!!!!!!!!!!!!

x)))

2 nefertita nefertita | 13. prosince 2006 v 18:52 | Reagovat

to se mi líbí :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama